Můj tati O.

Vzpomínka na mého tatínka Olbrama Zoubka ke 100. výročí jeho narození

Sochy, reliéfy a fotografie z doby, kdy tatínek spolu s dalšími umělci restauroval sedmnáct sezón sgrafita litomyšlského zámku (1974–1991). A dopisy mé mamince, jeho druhé ženě.

Rozkročení mezi dvěma domovy bylo jeho dobrovolným údělem. Vzdálenost a odloučení zkracovala korespondence. Letní měsíce a víkendy jsme trávili společně, zbytek času nahrazovalo nepřetržité putování dopisů mezi Prahou a Litomyšlí. Za téměř čtyři desetiletí jich napsal otec mé mamince přes čtyři tisíce.

29. 1. 1985
Maruško, miláčku, dobrý večer z ateliéru. Zase tu dnes přespím. Jsem jako stěhovavý Žid či Bludný Holanďan. Stále jinde, stále na jiné posteli. Ale stále s podobnými myšlenkami. Na tebe, na Evičku, na práci, na zdejší děti. A často na Jugoslávii a taky na kulturu a politiku.

Díky tomu dnes máme naprosto unikátní archivní materiál, který vypovídá nejen o jeho umělecké tvorbě a realizacích v architektuře, ale také o každodenním životě, provozu ateliéru, pražské rodině či shánění nedostupného materiálu. Dalším velkým tématem je jeho občanská angažovanost a s tím související odposlouchávání, zákazy výstav nebo výslechy ohledně posmrtné masky Jana Palacha.

Demokratizace společnosti si ve výtvarnické obci žádala plné nasazení. V době revoluce a těsně po ní přišla obrovská únava. A zájem o otce stoupal.

Litomyšl se stává nejen rodinným zázemím, ale i útočištěm před pražským rušným životem, vítanými i nevítanými návštěvami. Za zdmi tohoto domu se bydlí, pije večerní sklenička. Probírá se vše, co se do dopisů nevešlo. A bylo velké těšení – na tatínkův příjezd. Poměrně pravidelný režim vzájemných návštěv určoval rytmus mého dětství.

10. 1. 1984
Každému záleží na něčem jiném. Někomu na barvě auta, někomu na délce vlasů, mně je to dost nepochopitelné, ale jiným jsou asi zase nepochopitelné věci, na kterých záleží mně – třeba ticho.

Zvu vás na komentované prohlídky do bytu, který je částečně vrácen do původní podoby a částečně je dočasným výstavním prostorem. Na díla mimo jiné inspirovaná rodinou, která jsou doprovázena fotografiemi z rodinného archivu a úryvky z dopisů.

Eva Zoubková, dcera Olbrama Zoubka
Ve spolupráci s Galerií de Lara
Partnerem výstavy je Nadační fond Kmentová Zoubek

Bytem v Litomyšli vás provázím já osobně nebo další členové naší rodiny, a to v časech uvedených v rezervačním systému Reservio. Je nutné se zapsat prostřednictvím rezervačního formuláře. Kliknutím na tlačítko se otevře nové okno rezervačního systému.

Vzhledem k velkému zájmu bude výstava pravděpodobně po přestávce prodloužena i na podzimní měsíce.

O nově vypsaných termínech budu informovat na Facebooku a Instagramu Můj tati O. Termíny budu uvolňovat postupně podle našich časových možností.

Vstupné dobrovolné.

Vytvořit rezervaci

O výstavě bylo natočeno několik televizních a rozhlasových reportáží, ve kterých Eva Zoubková přibližuje výstavu Můj tati O.

Český rozhlas, pořad Máme hosty, 21. dubna 2026
Česká televize, pořad Události v regionech Praha, 21. dubna 2023
Česká televize, pořad Studio ČT 24, 21. dubna 17:33, reportáž začíná v čase 11:40
irozhlas.cz, reportáž, 22. dubna 2026
Muj rozhlas, pořad Výlety, 15. května 2026
Český rozhlas Pardubice, pořad Kdo umí, ten umí, 28. května 2026
CMS, Můj tati O., 28. května 2026