Olbram Zoubek
(1926 – 2017)

Byl bych šťasten, kdybych mohl sobě i druhým připomenout, že moře šumí, stále, i když se tlačíme v elektrice, že obloha nad mraky je vždycky modrá, že v každém z nás je kousek Prométhea, že v každé ženě je kousek bohyně. Napětí mezi tíhou a touhou létat, mezi současností a směřováním k nadčasovosti, mezi tíhou hmoty a snahou ji popřít, mezi dokonalostí a nemožností jí dosáhnout. To je to, co mě vzrušuje. Aby socha stála nohama na zemi a hlavou mířila ke hvězdám.

Děkujeme.

Marie Zoubková
Polana Bregantová
Michal Bregant
Matěj Bregant
Vojta Bregant
Jasan Zoubek
Irena Zoubková
Eva Zoubková
Adam Zoubek
Jarek Zoubek
Adam Daňo
Eva Zoubková
Tomáš Jelínek
Mařenka Jelínková
Eda Jelínek